Již několik let máme tu čest spolupracovat se  Službou DZR Maják, která je určena lidem s mentálním handicapem v kombinaci s dalšími duševními onemocněními a agresivními projevy chování.

https://www.domovmaxov.eu/pobytove-sluzby-1/dzr-majak/

TERAPEUTICKÉ SETKÁVÁNÍ SE SMEČKOU PSŮ PLEMENE SIBIŘSKÝ HUSKY

Volné setkávání se smečkou psů plemene sibiřský husky má nevyčerpatelný terapeutický potenciál (spouští impulzy zahajující terapeutický proces) a poskytuje celé spektrum účinků na psychiku uživatelů. Sibiřský husky nabízí vztah pozitivně ovlivňující prožívání a chování uživatelů, vztah oproštěný od neharmonických tónů, vztah probíhající prostřednictvím emocí a dotyků.

Pravidelný kontakt posiluje žádoucí pozitivní změny chování uživatelů při současné redukci chování nežádoucího (agresivního).

Proč sibiřský husky:

Vytváří bezpečné, psychiku nezatěžující situace.

Navazuje vztahy podle vlastního uvážení, jeho jemné smysly ho neomylně vedou tam, kde je nejvíce potřeba.

Má dobráckou povahu, dokáže svou lásku rozdávat nepřetržitě, od rána do večera.

Nemá předsudky ani požadavky. Je zatížitelný.

Co potřebuje sibiřský husky:

Sibiřský husky je především společenské plemeno – má nekonečnou radost z kontaktu s člověkem. Je to dokonale věrný přítel, naprosto oddaný člověku. Je závislý na jeho kontinuální pozornosti. Jeho povahové vlastnosti jsou umocněny, má-li možnost žít ve smečce, kde se cítí nejlépe.

Je energický a zvědavý – nezapře loveckou vášeň. Nezbytně potřebuje pohyb. Je to atlet, jeho potřeby jsou nejlépe saturovány ve spřežení.

Kontakt se smečkou plemene sibiřský husky (terapeutický efekt):

• naplňuje potřebu uživatele být akceptován takový, jaký je. Uživatel může zažít bezpodmínečné přijetí a stálou kontinuální náklonnost ze strany psa.
• vzbuzuje spontánní náklonost a nadšení uživatelů (euforický efekt).
• zvyšuje sociální kompetence uživatelů – „haskouni“ mají funkci „ledoborců“ při navazování sociálních kontaktů. Stávají se důvodem i obsahem komunikace, zprostředkovávají témata k rozhovoru – zvyšují připravenost ke kontaktům a interakcím se širším sociálním prostředím.
• stimuluje mentální schopnosti uživatelů – cílené zaměření pozornosti, pozorování, výrazové kompetence, reakční schopnosti, dlouhodobou i krátkodobou paměť.
• přirozeně rozvíjí emocionalitu uživatelů – „haskouni“ iniciují prudký nárůst možností emocionálního vyjádření, zvyšují schopnost vcítit se do druhých.
• redukuje strach a úzkost, má antidepresivní účinky.
• Úkony péče o smečku podporují sebekontrolu uživatelů a zvyšují zájem o vlastní zdroje. Současně zvyšují pocit odpovědnosti za druhé a podněcují pozitivní vnímání sebe sama (stabilizují pocit vlastní hodnoty).

Příhoda u branky

„Ještě někdo?“ otáčí se Petr čelem k frontě, která se vytvořila před brankou oddělující květnou zahradu a území smečky plemene sibiřský husky. Miroslav nesměle zopakuje: „Ještě někdo?“ a kolíbavou chůzí se zvolna přesouvá na konec řady čítající tři natěšené muže – uživatele služby Domova se zvláštním režimem. „Já, já.!“ křičí přes půl zahrady Karel, který se zasekl u funící babičky Kačenky pozorující lidské divadlo zpoza kvetoucího rododendronu. Patrik si mezitím našel bezpečné stanoviště na lavičce pod jabloní, odkud nedůvěřivě pozoruje starší členy smečky ve svém zorném poli.
„Brankou projdeme všichni najednou a co nejrychleji … žádný haskoun nesmí proklouznout do zahrady. Jasný?“ vydává pokyn Petr a letmo přitom přejede pohledem netrpělivou skupinu, aby se ujistil, že jsou všichni připravení k přesunu. Vzápětí se vše stává nepřehledným. Družina se spěšně protahuje úzkou štěrbinou mezi brankou a zdí. Současně se proti ní valí vlna lásky. Haskouni radostně naskakují na návštěvníky. Bojují o přízeň. Vzduchem kmitá moře drsných růžových jazyků. Prostor ve vteřině vyplňuje 30 kožichů dožadujících se doteku. Naprostá přesila bezpodmínečného přijímání dokonale válcuje ostych, nejistotu a obavy na straně hostů. Mates leží na zemi v obležení haskouních holčiček, které se přetlačují o místo u jeho obličeje, aby měli možnost maximálně mu demonstrovat svou náklonnost. Bjorn využívá jeho naprostého zahlcení láskou a pozorností, zmocňuje se jeho čepice a radostně s ní prchá na konec výběhu, pronásledován dalšími hry chtivými haskouny a Maxem odhodlaným čepici zachránit.
Vše se zpomaluje a zklidňuje. Miroslav už rezignoval na veškeré pokusy odrazit opojnou přílivovou vlnu. Sedí na jedné z boudiček, usmívá se a opatrně přitom hladí po hřbetě čokoládovou haskounku Ronju. Leon blaženě klečí vedle rozvaleného Falca a oběma rukama si užívá hebkost jeho huňatého kožichu. Průvodci odkládají ostražitost a vychutnávají si jedinečnou atmosféru přítomného okamžiku.

[rl_gallery id=“10490″]